Zavražděný obraz ženy
( věnuji týraným ženám )
ze smrti citů
jsi ukrojila
zatmění
v šelestu bolesti
v úkrytu své duše
v roji hvězd
zaskočená
vysmívajícím se třpytem
v tom ponoru
v té slze vlažné
roztroušené beznaděje